Včelařská konference

Já taky nemám nic proti narážení a dochovu matečníků ve včelstvu. Je mi celkem jasné, jak na to a rozhodně to nikomu rozmlouvat nebudu. Ale když už jsme u popisování metod, tak ta moje. Z kraje sezony vytvořím osiřelec ze staršího plodu a dělnic, do něj vložím nalarvené matečníky. Těsně po zavíčkování vkládám do líhně a den před líhnutím klíckuji nebo zrovna zužitkovávám. Po vyjmutí zavíčkovaných matečníků prohlédnu osiřelac a vylámu matečníky, následně přidám dva plásty se starším zavíčkovaným plodem, nechám navonět další misky a ten samý den přelarvuji znova. Tak to jde opakovat každých pět až šest dní, v podstatě do nekonečna. Osiřelec ochotně bere i v snůškových pauzách. Takže veškeré obtěžování včel spočívá pouze v odběru plodových plástů, tím se zároveň řeší rojová nálada a obměna díla.
Nikomu nic nevnucuji, jen zkušenost, z které se možná někdo poučí a vybere třeba jen drobnost pro sebe.

Z kraje sezony vytvořím osiřelec ze staršího plodu a dělnic, do něj vložím nalarvené matečníky. Těsně po zavíčkování vkládám do líhně a den před líhnutím klíckuji nebo zrovna zužitkovávám.
______________________________________________________________

Pane Jašo, jak silný osiřelec vytváříte ( kolik plodových rámků, jaké rámkové míry )? Jak početnou sérii matečníků takový osiřelec vychová? Začínáte s chovem rovnou po vytvoření osiřelce? Děkuji za odpověď.
I když chov při matce je také úspěšný, po zvážení pracnosti a problematiky tohoto sytému jsem došel k názoru, že chov v osiřelci je jednodušší a jistější ( hlavně při aplikaci Linhartovy metody nadbytku trubců ). Proto příští rok se hodlám k němu vrátit.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//